Mozek a jeho hemisféry
Podvědomí
Vědomí, to je naše vědomé já, pravé vědomí a podvědomí, či druhé vědomí, obsahující jakousi druhou osobnost se svým já, s činností neuvědomělou a s vlastní pamětí. Za běžných normálních okolností se nám zdá být každý čin a myšlenka vědomou. Není tomu tak. I za normálního stavu lze pozorovat jistou přítomnost jevů, nepatrných dojmů, jež jsou samy o sobě příliš slabé, než aby se staly vědomými.
V nejhlubším nitru každého z nás existuje zázračné vědomí, jež tvoří, modlí se, zatímco my pracujeme.
Podvědomé já je ve stálé činnosti, které ve stavu vědomém nepozorujeme. Žádáme-li podvědomé já, dáváme-li mu příslušný rozkaz, projeví své schopnosti: dorozumívání cestou telepatie, prostorové vidění, vidění do minulosti, přítomnosti i budoucnosti, kresby, automatické písmo, pohyb i přenos předmětů bez doteku, zhmotnění se aj., ale jen pokud nám byl úkol předurčen.
Vnitřní vidění
Vnitřní záření je jakási lidská obdoba rentgenu nebo nukleární magnetické rezonance právě tak složité. Zahrnuje schopnost vidět – v rámci určitého rozsahu - do jakékoliv hloubky a v jakémkoliv rozlišení (měřítku),přesně tak, jak chci a potřebuji. Je to nový způsob vnímání věcí.
Když chci pozorovat nějaký orgán, soustředím se na něj. Pokud chci vidět do orgánu nebo jeho určité části, zaměřím se tam. Jestliže chci vidět mikroorganismus který pronikl do těla, zaměřím se na něj. Obrázky které vidím vnitřním zrakem, vypadají úplně stejně jako skutečné obrazy orgánů:například zdravá játra mají tmavě červenou barvu - a právě tak je vidím.Jestliže játra byla nebo jsou postižena žloutenkou,skutečně jsou žlutohnědá. Pokud byla osoba léčena chemoterapií, obvykle jsou játra zelenohnědá. Mikroorganismy vypadají stejně jako po mikroskopem.
Tyto zážitky vnitřního vidění,které byly zpočátku spontánní, jsem se později naučila kontrolovat. Zjistila jsem, že k tomu, abych mohla vidět tímto způsobem, se musím nacházet ve stavu otevřenosti, kdy je aktivovaná šestá čakra (třetí oko) a mysl je klidná a soustředěná. Později jsem nalezla techniky, které mi pomáhaly tento stav navodit, což tni umožnilo své vnitřní vidění používat, kdykoli bylo potřeba. Nedařilo se mi to však, pokud jsem byla unavená - jednak je tehdy těžší soustředit se a uklidnit mysl, jednak je těžké z šit frekvenci vibrací. Také jsem přišla na to, že málo záleží na tom, jestli mám oči otevřené nebo zavřené, kromě těch situací, kdy dochází k prolínání s informacemi přijímanými otevřenýma očima. Někdy tato doplňková informace moje soustředění zlepší, jindy naopak. Mívám oči otevřené, když chci zaměřit pozornost na určité místo. Jindy oči zavírám, abych nevnímala ostatní informace, které by mohly moji pozornost narušit.
Zdroj: Ruce světla - Barbara Ann Brennan
Cvičení k vytvoření vnitřního vidění
1. Cestování tělem
Nejlepší způsob, jak se učit internímu vidění, je provádět cvičení hloubkové relaxace, která obsahují to, co nazývám cestování tělem.
Nejdřív se položte a odložte těsný oděv. Dýchejte zhluboka a uvolňujte se. Zopakujte to. Teď se nadechněte hodně zhluboka a napněte celé tělo nejvíc jak můžete. Zadržte dech, potom vydechněte a uvolněte všechno napětí, Opakujte cvik znovu. Teď opakujte cvičení tak, že napětí bude pouze poloviční a rovnoměrně rozmístěné v celém těle. Vydechněte a přitom se uvolněte. Teď se zhluboka nadechněte a při výdechu se uvolněte, jak to jde nejvíc. Opakujte to třikrát bez napínání těla. Představte si, jak napětí pomalu odtéká jako hustý med z vašeho těla na zem pod vámi. Prociťujte, jak se zpomalilo srdce a jak zvolna a zdravě bije. Teď si představte sami sebe jako něco velmi droboučkého, třeba světelnou tečku, a vstupte do svého těla v kterémkoliv místě, které si vyberete. Vaše malinké Já putuje ve vaší levé ruce shora dolů a uvolňuje všechno napětí - máte pocit jemňoučkého chvění, tepla a energie. Vaše levá ruka je těžká a teplá. Teď se vaše Já vrací nahoru a potom dolů do levé nohy, aby i tady uvolnilo napětí, potom zpět a následuje pravá noha a po ní pravá ruka. Celé vaše tělo je teplé a těžké.
Teď začněte zkoumat jednotlivé tělesné systémy. Vstupte do srdce a následujte krev, jak je čerpána do celého vašeho těla. Vypadá tento systém dobře? Je v pořádku? Teď se podívejte do plic. Potom do zažívacích orgánů. Projděte z úst dolů do jícnu a dál do žaludku. Jak to vypadá? Dostává se tam dost energie? Je zde rovnováha mezi množstvím zažívacích enzymů a jejich spotřebou? Teď sledujte tenké střevo, potom tlusté střevo. Je vše v pořádku? Teď se podívějte na játra, slinivku, slezinu. Pokračujte přes vaše genitálie. Mají všechnu péči, kterou si zaslouží? Když najdete v těle místo, které vás znepokojuje, pošlete své malé Já do této oblasti s láskou a energií. Pořádně to prozkoumejte. Jestli tam něco schází, pošlete své malé Já, ať s tím něco udělá. Jestli to tam potřebuje vyčistit, vyčistěte to. Jestli je potřeba dodat energii, ať vaše malé já energii dodá. Když už jste spokojeni s prozkoumáním svého těla a péčí o něj, nechtě malinké Já vyrůst do normální velikosti a nechtě ho splynout se svým reálným Já. K tomuto typu sebezkoumání se můžete vrátit, kdykoliv se vám zachce. Vraťte se zpět k normálnímu stavu vědomí, ale zůstaňte hluboce uvolněni a plni sebedůvěry. Získali jste obraz vlastního těla.
2. Vnitřní pozorování těla přítele
Posaďte se naproti němu na židli. Jeden z vás bude pozorovat, druhý se pozorování otevře. Meditujte na uklidnění mysli. Jemně zaostřete pozornost na svého přítele, oči mějte zavřené. Vzpomeňte si, jaké to bylo, cestovat uvnitř svého vlastního těla. Teď můžete vizuálně cestovat tělem svého přítele. Je to trochu jiné, protože tentokrát pozorujete zvenčí.
Nejdříve najděte oblast, která vás přitahuje. Můžete použít ruce, ale těla se přímo nedotýkejte. Později už nebudete muset používat ani ruce. Když vás intuitivně nějaká oblast přitahuje, věnujte víc pozornosti jenom tomu místu. Zaměřte se na orgány. Věřte tomu, co uvidíte. Může to být barva, struktura, dojem nebo pouze neurčitý pocit. Nechtě k sobě přijít obraz. Když se cítíte spokojeni s tím, co jste objevili, nechtě se přitáhnout do jiné oblasti a zopakujte to. Pokud nejste přitahováni k žádné oblasti, pouze tělo prohlížejte. Můžete tělo vyšetřovat (prohlížet) po částech, nebo můžete, pokud jste obeznámeni s anatomií (a to se budete muset naučit, chcete-li se zabývat léčením), prohlížet jednotlivé tělesné systémy. Sledujte, co v duchu uvidíte. Když jste spokojeni s výsledkem, pomalu se vraťte k sobě a otevřete oči.
Diskutujte s přítelem o tom, co se vám podařilo zjistit. Jak to odpovídá tomu, co o sobe ví? Co neodpovídá? Dokážete vysvětlit proč? Možná že chyba je ve vašich očekáváních. Možná také, že problém je ve vašem vlastním těle. Možná máte pravdu a přítel neví nic o situaci, kterou jste „viděli". Teď si vyměňte role a nechtě přítele, aby pozoroval vás. Uvolněte se a buďte pasivní - abyste mu to usnadnili.
3. meditace na otevření „obrazovky" třetího oka
Toto cvičení mě naučila jedna z mých učitelek, Rev. C. B. Lehněte si na záda nebo se posaďte tak, aby vaše záda zůstala rovná. Poloha musí být pro vás pohodlná. Dýchejte zhluboka nosem. Nejdříve naplňte vzduchem břicho, potom střední část hrudníku a nakonec horní část. Teď otevřte ústa, jak můžete nejvíc. Přibližte zadní část jazyka k zadní části hrdla tak, aby tudy vzduch unikal a současně vytvářel chrčivý zvuk - vzduch musí procházet štěrbinou měkkého patra. Zkuste „chraplat" co nejvíc vzadu, vzniklý zvuk musí být jemný. Nezaklánějte hlavu dozadu - držte ji přímo nad páteří.
Pomalu vypouštějte vzduch, nejdříve z břicha, potom ze střední části hrudníku a nakonec z horní. Nechtě odejít všechen vzduch. Nadechněte se a relaxujte. Opakujte chraplavé dýchání. Když už jste to zvládli, přidejte následující vizualizaci. Jak dech opouští vaše tělo, vizualizujte zlatý proud světla, který začíná v zadní části pánve a stoupá po páteři do oblasti centrálního mozku. Opakujte to třikrát, nezapomeňte na chraplavé dýchání. Teď se zaměřte na přední část těla - zde bude proud světla růžový. Opakujte třikrát - dech musí být stále chraplavý. Všimněte si, že oba proudy se klenou obloukem nad středem mozku a uvnitř něho. Až zvládnete toto cvičení, nedělejte ho víc než tři čtyři vdechy a výdechy na každou stranu těla, protože byste mohli být hluboce omámení - je to velmi silné cvičení, buďte opatrní. Postupujte zvolna. Váš vývoj nelze urychlit způsobem, který není organický, to prostě nejde. (Ačkoliv většina z nás by si přála, aby tomu tak bylo.)
Častokrát v průběhu léčení dělám rychlé dechové cvičení, které mi pomůže zvýšit vibrace a energii, takže vidím lépe do aury a lépe přenáším vyšší frekvence přes mé pole. Dělám to tak, že pouštím vzduch proti zadní části Í hrdla (chraplání), ale dýchám rychle a krátce nosem. Jelikož jsem se těmto cvičením hodně věnovala, nečiní mi to potíže. Také někdy použiji dlouhé, pravidelné vdechy a výdechy bez přestávky (bez dechové zádrže) pro hlubší soustředění pozornosti, vyjasnění mysli a vyrovnání energetického pole. Nazývám tuto techniku „chraplavé dýchání nosem". Pokud je vyšší vidění spojeno s vyšším slyšením, obdržené informace jsou užitečnější.
JAK NALÉZT PŘÍČINU ONEMOCNĚNÍ:
ZPĚTNÝ POHYB V ČASE
Objevila jsem způsob, jak „vyčíst" příčinu určitého fyzického problému - kombinuji dvě techniky. První je, že si vybavíte vzpomínku, einoduše se vrátíte do doby, kdy jste byli mladší. Zkuste se zachytit určitého věku nebo určitého místa, kde jste žili, a vzpomínejte. Tfeď se vraťte ještě do ranějšího věku. Jaký je váš vnitřní postup při vyvolávání vzpomínek? Jak to vnímáte?
Když si vzpomínám na něco z minulosti já, používám mysl zvláštním způsobem. Vím, jak jsem to cítila - mám vzpomínku v paměti zaznamenanou jako určité pocity, obrazy nebo zvuky.
Posunovat se nazpět v čase je lehké - všichni to děláme. Většina z nás si však myslí, že to můžeme dělat pouze u sebe, ne u ostatních. To je jenom naše omezující přesvědčení. Zjistila jsem, že to je právě tento vnitřní proces vracení v čase, co se používá při „čtení" anamnézy onemocnění.
Další technikou je použití kinestetického spojení a vnitřního vidění. Nejdřív se spojím s určitou částí těla za použití kinestetického smyslu. Jakmile se dostaví obraz problémové oblasti, mohu popsat její momentální stav. Držím toto spojení a vracím se v čase, poznávám minulost a jsem svědkem „historie" této části těla.
Například: uvidím v této části trauma, které vzniklo před určitým časem, potom uvidím jiné, které vzniklo ještě časněji atd. Nejvážnější onemocnění vznikají jako důsledek celé řady takovýchto poranění. Jdu prostě v čase zpátky až do doby, kdy ještě žádné trauma v této tělesné partii neexistovalo. První trauma je příčinou, která vyvolala dnešní problém.
Hladiny vědomí
Činnost mozku probíhá na principu výměny elektřiny. Všechny mozkové buňky spolu komunikují pomocí elektrických výbojů, které proudí mozkem neustále. Rychlost elektrické aktivity mozku, které se nazývají frekvence, se dělí do čtyř skupin, tzv. hladin vědomí. Jednotlivé hladiny vědomí mají tedy různou frekvenci a každá odpovídá jinému duševnímu i tělesnému stavu.
Hladina Beta ( 14 a více Hz )
Je charakterizována menším či větším napětím a vydrážděním, je stavem vědomého soustředění se na vnější svět, akceschopnosti a připravenosti reagovat. V hladině beta se nacházíme převážnou část dne a jejích nejvyšších hodnot ( nad 30Hz - tzv. superbeta )dosahujeme při vysokém duševním výkonu nebo při vypjatých stresových situacích. Hladina beta představuje pro organismus vysoký výdaj energie.
Hladina Alfa ( 8-13Hz )
Je stavem plné bdělosti bez jakéhokoliv napětí, v němž se mozek nezabývá soustředěným myšlením. Tento bdělý odpočinek je doprovázen příjemnými a slastnými pocity v návaznosti na zvýšenou tvorbu přirozených opiátů ( neurohormonů, z nichž nejznámější jsou endorfiny ). Hladina alfa je žádoucí stav většiny známých meditací. Schopnost člověka navodit kdykoliv přítomnost vln alfa může v tradičních meditačních technikách znamenat 10 a více let poctivého tréninku. Setrvání v hladině alfa posiluje a regeneruje všechny životní funkce.
Hladina Theta ( 4-7Hz )
Je částečným útlumem vědomí, kdy mozek nereaguje na smyslové podněty zvenčí. Dostáváme se do ní při nejhlubším uvolnění nebo ve spánku doprovázeném sny. Hladina Theta ( trans ) znamená jediný přístup k našemu podvědomí. Vyznačuje se vybavováním si vzpomínek - především nedůležitých, ale bolestných. Snění ve stavu theta podporuje představivost a tvořivost. Navodit samovolně hladinu theta a setrvat v ní znamená důsledný trénink.
Hladina Delta ( 0,5-3Hz )
