Neměli byste někdo radu, jak vypnout mozkovnu, když hrozí přetížení? Co vám pomáhá nemyslet? Tyhle otázky nám všem položila v diskusi čtenářka Martina. Pojďme se pousmát nad tím, jak se časy a naše potřeby mění, a dejme hlavy dohromady.
Nejprve nás asi napadnou běžné postupy: proběhnout se nebo projít, pomilovat se, zajít na pivo, meditovat. Žádná věda.
Před spaním, ale i před schůzkou, na kterou se potřebujete soustředit, můžete vyzkoušet metodu vyčištění prostoru. To si identifikujete jednotlivé rušivé myšlenky, pojmenujete je a - v představě - zapíšete na jednotlivé papírky. Lístečky postupně muchláte a odhazujete do rohu nebo třeba zavíráte do šuplíku. Myšlenky si můžete představit i jako okna na ploše počítače, která postupně kliknutím zavíráte.
Kouzelnou variantu jsem se nedávno naučil od spisovatelky Anne Lamottové:
- Zavřete oči a minutu sledujte, co se děje ve vaší mysli.
- Pozorujte a rozlišujte jednotlivé myšlenky a hlasy.
- Pak si je představte jako malé myšky, jak vám v hlavě pobíhají, čenichají, sem tam do něčeho hryznou a při tom všem žvaní a žvaní.
- Vedle vás stojí velká zavařovací sklenice. Jednu myšku chyťte za ocas a dejte ji do zavařovačky. Pak druhou, šup s ní do sklenice.
- Postupně do zavařovačky přemístěte všechny strachy, povinnosti, starosti, všechny ty protivné hlasy, co se vám honí v hlavě.
- Zavřete sklenici víčkem a minutu myši pozorujte, jak se škrábou drápky nahoru, pištěj, lezou jedna přes druhou. Ještě s nimi ale nejsme hotovi:
- Na sklenici je knoflík hlasitosti (a proč ne, jsme v představách a budeme ho potřebovat).
- Otočte ho doprava. Zvuk je naplno, slyšíte ten řev?
- Pak knoflíkem otáčejte pomalu doleva, až na nulu. Ticho. Klid.
- Nakonec přes sklenici ještě třeba hoďte mikinu.
Nebo ji (taky v představách) odneste z pokoje, z bytu, z domu ...
.jpg)
