JAK PRACOVAT S VLASTNÍMI MYŠLENKAMI

Myšlení je přirozenou aktivitou mozku. Meditace neznamená zastavení myšlenek, je to prostý proces navracení mysli do jejího přirozeného stavu, který je otevřený a přirozeně si vědomý myšlenek a vjemů, když vyvstávají. Mysl je jako řeka, nemá smysl snažit se zastavit její proud. To byste se také mohli pokoušet zabránit svému srdci tepat nebo plicím dýchat. Jaký by to mělo smysl?  To samozřejmě neznamená, že byste měli být otrokem všeho, co mysl produkuje.

Ať vaší myslí při meditaci projde myšlenek, kolik chce, je to v pořádku. Když bláznivá opice v hlavě skáče, jak ji napadne, je to normální. Prostě jen pozorujte opici, jak řádí. Cokoli, co prochází myslí, bychom měli prostě jen pozorovat, jak to přichází a odchází, lehce a bez připoutanosti.

Pozorování myšlenek trochu připomíná dobíhání autobusu. Dorazíte na zastávku, autobus právě odjíždí a vy musíte čekat na další. Stejně tak i mezi myšlenkami je často mezera – možná jen zlomek sekundy, ale pořád je to mezera, pomlka. Je to zkušenost úplné otevřenosti přirozené mysli. Pak se objeví nová myšlenka, a když zmizí, následuje opět mezera.

Proces sledování vlastních myšlenek pokračuje dál a dál tímto způsobem: myšlenky následované pomlkami, za nimi myšlenky, za nimi pomlky. Pokud u této praxe vydržíte, pomlky se pozvolna začnou prodlužovat a vaše zkušenost spočinutí mysli, takové, jaká je, se bude prohlubovat. Pokud zjistíte, že se vaše mysl někam zatoulala, prostě ji sledujte, jak se toulá.

Pokud se bojíte svých myšlenek, dáváte jim nad sebou moc, protože se zdají být tak konkrétní a skutečné, tak pravdivé. A čím víc se jich obáváte, tím jsou mocnější. Když je ale začnete pozorovat, ta moc, kterou jste jim přiznali, začne slábnout.

Meditace je o tolik snazší, než si většina lidí myslí! Jakmile si dokážete být vědomi čehokoli, co prožíváte, je to meditace! Pouze, když se pokusíte kontrolovat nebo měnit to, co právě prožíváte, meditace se promění v něco jiného.

„Když myšlenky vyvstávají, místo abyste je pokládali za chyby, rozpoznejte jejich prázdnotu a nechte je prostě tak, jak jsou.“

Götsangpa

Z knihy Radost ze života, Yongey Mingyur Rinpočhe

Převzato: Novou Cestou